Zatím, největším krokem v mém životě bylo, stát se Au Pair. Sama, sama za sebe jsem čelila neznámému, které mě čekalo. 6. září 2016 jsme se rozloučila s rodnou zemí, abych poznala, jak velký je svět.

Prosinec 2016

SOS ANGÍNA ,ANEB, RÝMIČKA TO NEBYLA

20. prosince 2016 v 3:30 | Helenaupair |  Rok AU PAIR

SOS ANGÍNA ,ANEB, RÝMIČKA TO NEBYLA

(Ten, kdo nemá rád sebelitování, tak ať nečte)
Už v listopadu jsem se začala cítít, že tady něco nehraje. A taky že nehrálo. Již ve svých devatenácti letech dokáži rozeznat angínu od nahclazení či rýmičky. Po debatě s HP jsem obdržela dva druhy neznámých prášků. Ze začátku zabíraly, ale antibiotika to přece jenom nebyla. Po tom, co už mi i ty prášky přestávaly fungovat, a dokonce jsem z nich měla vyrážku, a různé vedlejší účinky (krev v uších, nosu atd.) jsem se rozhodla najít lékařskou pomoc. Vskutku, hledala jsem. V prvním zdravotnickém zař. mě poslali slušně do háje, v druhém, po mě chtěli přes 100$ (jen za to, abych se mohla setkat s doktorem) s ve třetím (už nemocnici) jsem nemohla čekat tak dlouho. Nebudete mi to věřit, ale takhle zoufalá jsem snad nikdy nebyla (celou jízdu jsem probrečela). S horečkou a natelkýma mandlema (druhá brada :D) jsem musela odřídit zpět domů, a odkázat se na babské rady.

Zázvorový čaj, česnekový čaj a cibule s cukrem. Po tomto roce se ze mě stane asi babka kořenářka, protože jsem zjistila léčivé účinky kdejakého koření. No, a moje uzdravovací samoléčba celkem zabrala. Z nejhoršího jsem byla pryč. Ještě tak pro doplnění, kamarádka mi doporučila koupit si tady takové pastilky, jako Strepsils. Sice jsem na ně měla alergii (oteklo mi zevnitř hrdlo, takže jsem se v podstatě dusila), ale pro tu malou úlevu jsem spořádala všechny. :'D

Nezaléčená angína mě pronásledovala stále, jako duch. Před týdnem jsem zase začala mít teploty a další příznaky této nemoci, a tak už jsem se rozhodlala s tím něco udělat. Od HM jsem dostala list, kde jsou zdrav. zařízení, které berou mé pojištění, a jela jsem. Byla jsem jak nadrátkách, protože jsem se bála stejného neúspěchu, jako minule. Když jsem dorazila na místo, tak jsem se v autě na parkovišti prozplakala, štěstím, že jsem to našla (stal se tady ze mě staršně emotivní človět, kor v hledání lékařské pomoci). Při registarci se mě sestřička zeptala, co si myslím, že mi je. Tak jsem odpověděla, že mám strep... Vyfasovala jsem roušku, a všichni se mě štítili. Na místě mi udělali testy, které byly negativní, tak jsem se vydala domů s klidem, že je to jen viróza.

O dva dny později, zrovna když jsem vezla prcky na playgroup, mi volala sestřička, že se mnou musí mluvit. Testy na angínu, byly přece pozitivní. Po tom, co jsem zmrvila večeři jsem HM řekla, že nakonec tu angínu mám. Vyhodila mě z domu, ať si okamžitě jedu pro antibiotika. Takže zase s horečkou a špatným svědomím, že jsem ohrozila prcky, jela do CVS. Auto se stalo oblíbeným místem k pláči.


Rada do života budoucích Au Pair. Radši se nejdřív zeptejte o pomoc HP, aby vám pomohli najít zdrav. zař., které platí vaše pojištění. Nejednejte v tomhle na vlastní pěst. Mě se to nevyplatilo. ALE přežila jsem.

PROVIDENCE

20. prosince 2016 v 3:24 | Helenaupair |  Cestování po USA

PROVIDENCE


Jednoho krásného dne jsem se rozmyslela, že bych mohla něco spáchat. A protože mě každo víkendové návštěvy Bostonu už tolik netáhnou, tak se rozhodovalo mezi NY, Providence a Niagárskými vodopády. Hádat ani nemusíte, protože vítěz je zvěčněn v nadpisu.

Providence vlastně navrhla moje kamarádka Klára, která se mnou jela. Nakonec to byl česko-italský výlet. Dvě Češky a dvě Italky. A jelikož je má navigace posera a vyhýbá se velkým obloukem dálnicím (nastaveno HP (děkuji, děkuji)), jsem to musela odřídit po různých prdelkách. Cesta trvala přibližně přes hodinu a čtvrt.




Byla zima tak, jsme se běžely schovat do velkého nákupního centra, samozřejmě jsme skončili ve Starbucks (klasika). Po rozhodování, kam se podívat, se kamarádka zeptala, jestli nám nebude vadit, když se vydá do kostela na mši. Samozřejmě, že nám to nevadilo, ale pustit jí tam samotnou? Tak jsme si udělaly procházku do kostela, kde nám oznámili, že mše se nekoná. Tak aspoň jsme poznali ne moc známou část Providence.




Jinak se zde nachází i něco jako napodobenina Bílého domu. A nebyla bych to já a Serena, kdybycom se nezačaly trumfovat o kandidatuře na příštího prezidenta. Každopádně Providence je krásné město.

THANKSGIVING DAY

5. prosince 2016 v 3:20 | Helenaupair |  Rok AU PAIR

THANKSGIVING DAY

Na tento svátek se těší asi valná většina Američanů, a já se jim nedivím. Volno a jídlo, no neberte to. Celý den nic nedělání a odpoledne se jen dobře najíst.

Každý má nějaké to poprvé, a že těch poprvé je dost. Mé první Díkůvzdání se odehrálo 24. listopadu 2016. Ráno bylo dovoleno si přispat, takže vstávání okolo půl osmé, povoleno (doma bych spala tak min. do jedenácti). Na mé HF se mi líbí to, že když jsou doma, tak jsou klidně celý den schopni strávit v pižamech. Popřípadě, prcci se občas rádi obnažují, takže lítat za nimi s jejich pižámkem v ruce je taky zážitek. K sváteční snídani v pižamech nám HM připravila banánové pancakes, slaninu a kafe (no, nesnězte to). Ráno dávaj v telce Macy's Thanksgiving Parade. Tento průvod se odehrává v NYC, a podle mě ho stojí za to vidět, když ne na živo, tak aspoň v té televizi. Ulicemi se vznáší obrovské balóny, ať už se jedná o Snoopy, Pikachu či Hello kity. Dále se tam projíždí ozdobené vozy na kterých se vezou různé celebrity (zpěváci), a pochopitelně zpívají. Každopádně, zabité tři hodiny mého života.

Odpoledne jsme se s rodinkou vydali do Worcesteru, za rodinou mého HD. Bohužel jsme jeli zrovna malým autem. Takže, narvěte Au Pair mezi dvě velké autosedačky, ona to přežije. Přežila. Prcci v autě rychle usnuli, tak jsem aspoň mohla malému šlohnout rubikovu kostku (světe div se, dala jsem dohromady jednu stranu = můj osobní rekord). To mi připomíná, že si jí musím pořídit taky. Každopádně, dojeli jsme na místo, a s hrůzou v očích jsem počítala kolik je tam aut. Aneb, když se sejde famílie, tak celá. V baráku, jak kráva, se nedalo skoro hnout. Jak může být jen jedna část rodiny tak velká? Díky Bohu, že tam nebyla část od HM. Potkala jsem tam jednu starší paní, která mě potěšila tím, že znala českou kuchyni. Bylo to tím, že její babička pocházela z Čech. Takže, když řekla "KoláčkyS" málem jsem se... Bylo to hrozně milé. Další starší paní (má osobní chvilková stalkerka) mě pronásledovala, a chtěla se pořád bavit o Praze. Ze začátku to bylo skvělý, ale když chcete konverzovt s jinou Au Pair, tak už to tak super není. Ano, v domě byly najendou dvě Au Pair. Jednalo se o Francouzsku. Bylo fajn, tam mít spřízněnou duši.
Symbol sváteční tabule, krocan. Jak ten pták byl velký (to zní blbě). Každopádně byl dobrý, a za přílohy bylo hodně druhů bramborové kaše.

A jestli jsem se přejedla k prasknutí? Ne, díky Bohu, ne.